Montessori Farma jako vzdělávací prostředí: hlubší pohled na projekt stínování

Autor: František Jakub Sklář

Ve světě vzdělávání se čím dál více uznává důležitost praktického učení a zkušenostního vzdělávání. Projekt stínování na Montessori Farmě Jugendschule ve Strausbergu, financovaný programem Erasmus+, představuje unikátní spojení těchto prvků s filozofií Montessori. Tento článek poskytuje ucelený pohled na to, jak Montessori farma využívá své prostředí k vytvoření bohatého a interaktivního učebního prostoru.

Montessori farma jako vzdělávací prostředí

Historie a filozofie Montessori

Montessori metoda, založená Marií Montessori na začátku 20. století, klade důraz na samostatnost, přirozenou zvědavost a rozvoj celé osobnosti. Vzdělávání na Montessori farmě je tedy zaměřeno na podporu těchto principů prostřednictvím reálných zkušeností a praktického učení.

Aplikace Montessori metody

Na farmě se vyučuje skrze metody, které podporují samostatné učení a praktickou aplikaci teoretických znalostí. Žáci se učí v přirozeném a vývojově vhodném prostředí, kde mají možnost přímo interagovat s přírodou a materiály, což podporuje jejich schopnost kritického myšlení a řešení problémů.

Denní provoz a prostředí

Infrastruktura farmy

Farma se nachází nedaleko centra Strausbergu a zahrnuje různé budovy včetně nově postavené hlavní budovy, historické budovy určené k demolici, skleníku, sadu, včelína, krytých pergol, basketbalového hřiště, rybníka a malého lesa. Tyto prostředky jsou využívány k praktickému studiu a aktivitám, které podporují vzdělávací cíle farmy: pomoci žákům rozvinout vztah k přírodním a exaktním vědám, sportu a umění, spolupráci, odpovědnost, aktivní přístup k životu a řešení problémů, všímavost vůči potřebám jednotlivců i potřebám ve společnosti, schopnost plánovat a organizovat činnosti, které mají pozitivní vliv na společnost a fyzické prostředí prostředí a ekologickou a hospodářskou udržitelnost farmy (jejich "domácnosti").

Typický den na Farmě

Den na farmě začíná společným setkáním, během kterého jsou představeny denní úkoly a cíle. Studenti se pak zapojují do různých aktivit, od práce v zahradě až po údržbu zařízení a péči o zvířata. Obědy, které si studenti sami připravují, jsou součástí vzdělávacího procesu a podporují dovednosti v oblasti stravování a nutričních zásad.

Vzdělávací aktivity a metody

Praktické aktivity

Studenti se zapojují do široké škály činností, které zahrnují zahradničení, včelaření, a stavební projekty jako je výstavba skleníků nebo pergol. Tyto aktivity nejenže podporují praktické dovednosti, ale také integraci předmětů jako geometrie, fyzika, a biologie.

Integrace teoretického a praktického učení

Vzdělávání na farmě úzce propojuje teoretické znalosti, které se žáci učí na své kmenové škole i na farmě, s praktickými aplikováním, které dodává zpětnou vazbu o tom, zda jsou znalosti dostatečné, nebo je třeba je prohloubit a zdokonalit. Studenti tedy nejen získávají praktické dovednosti, ale také hlubší porozumění teoretickým konceptům, které hned ověřují v praxi za odborného vedení svých pedagogů nebo odborníků.

Interakce a sociální aspekty

Vztahy na farmě

Vzájemná živá interakce založená na důvěře mezi studenty a učiteli na farmě jsou klíčové pro vzdělávací proces. Učitelé zde působí nejen jako instruktoři, ale také jako mentoři. Vyžaduje se aktivní zapojení každého člena skupiny do práce nebo do učení, spolupráce a vzájemná pomoc – práce, studium a snaha o příjemné soužití jsou základní prvky každodenního života na farmě.

Sociální dovednosti

Práce ve skupinách a společné projekty podporují rozvoj sociálních a komunikačních dovedností. 2. stupeň základní školy využívá jako svou základní učební "pomůcku" prostředí farmy a sociální skupinu studentů a průvodců / pedagogů / vychovatelů / odborníků. Studenti se učí jak efektivně komunikovat, stanovovat si reálné cíle, rozdělit si úkoly, být za ně zodpovědný, pracovat v týmu a řešit případné vzniklé konflikty, což jsou dovednosti, které jsou přínosné i mimo vzdělávací prostředí.

Osobní zkušenosti a reflexe

Získané dovednosti

Práce na farmě poskytuje studentům nejen vzdělání v oblasti zemědělství a ekologie, ale také v oblastech jako je management času a práce, řešení problémů, osobní odpovědnost vůči skupině v rámci individuálních i společných projektů. Tyto zkušenosti založené na reálném soužití a práci žáků jsou často transformační, protože to nejsou teorie o tom, jak by toto všechno mělo ve skutečnosti vypadat, ale žáci každý den prožívají nutnost přizpůsobit se požadavkům na vzdělávání a výkon v péči o své prostředí. Tyto zkušenosti dle slov pedagogů mají dlouhodobý dopad na osobní a profesní život žáků, kteří údajně vykazují velkou míru schopnosti sledovat své cíle a ukázněně organizovat své činnosti tak, aby jich dosáhli.

Pedagogický a osobní rozvoj

Podle mého názoru, který jsem si vytvořil na základě krátkodobého pobytu v tomto vzdělávacím prostředí Jugendschule Strausberg, může být farma významným prostředkem pro výuku nejen přírodních věd, ale i sociálních dovedností. Učitelé a studenti zde nacházejí významný prostor pro osobní růst a rozvoj svých dovedností.

Montessori farma ve Strausbergu představuje model, jak lze praktické vzdělávání efektivně integrovat do školního kurikula. Přínosy tohoto přístupu jsou mnohostranné, od získávání praktických dovedností, přes rozvoj sociálních a komunikačních schopností, až po hlubší porozumění přírodním, vědeckým a hospodářským konceptům. Tento projekt ukazuje, jak může alternativní vzdělávací prostředí obohatit životy žáků a připravit je na výzvy moderního světa.